|
|||||
|
|||||
|
Nejprve něco z historie Masopustní oslavy se zachovaly ještě z dob pohanských. Řekové a Římané takto oslavovali svátek Dionýza a Bakcha. Oslavy probíhaly v únoru v období zemědělského klidu. Masopust je svátek odcházející smrtonosné zimy, blížícího se jara, prodlužujících se dní, nadějí na příští úrodu a plodnost stád. Tuto tradici nedokázalo v Evropě potlačit ani přísné nastupující křesťanství. Pouze stanovilo nejzažší datum pro toto obvykle velmi bujné veselí. Masopust se musí konat před popeleční středou. To znamená nějakých 40 dní před velikonocemi. Den masopustu je posledním dnem hojnosti a veselení před velkým půstem. Náš masopust proběhl vzhledem k jarním prázdninám sice opožděně, ale snažili jsme se dodržet jednotlivé zvyky a a vysvětlit smysl rituálů a symbolů
"Paaneé šeedileliií, paaneé šeediteliií, vzpoura! Copak se to děje? Žáci nesedí v lavicích. Před tabulí žádný učitel!" "To nic. Dneska máme masopust. Budeme se bavit, budeme si hrát, oblékneme si masky, půjdeme do průvodu a něco dobrého na zub se také najde."
No a tak se hrálo, soutěžilo a bouřlivě fandilo. Obecní úřad zapůjčil hudební aparaturu a tak jsme měli zábavu i s muzikou. Nejedna soutěž tak byla taneční. 
Přehlídka a soutěž masek v tělocvičně Odborná porota složená z pedagogů měla věru těžkou práci vybírat a odměňovat dortíkem ty nejlepší masky nejprve z každé třídy jednu, pak tu nejlepší z každého stupně. Nad maskami z mateřské školy zůstala porota bezradná. Všechny převleky byly stejně povedené. Proto dortové srdíčko dostal nakonec každý školkáček bez rozdílu.. 
Více snímků o účasti školky na masopustu si prohlédněte zde:
Masopustní průvod po Strupčicích 
 |
|||||
|
Pohřbívání basy Basa jako symbol zábavy a veselí se na závěr masopustní veselice slavnostně pohřbívá a ukládá za velkého nářku zúčastněných na čtyřicet následujících postních dní do skladu.
Foto: každý, kdo měl právě volné ruce, aby mohl mačkat spoušť |
|||||
|
|
|||||
