|
|||||
|
Ve společenském sále ve Všestudech žáky uvítaly hlasité fanfáry lesních rohů, myslivci upoutali pozornost dětí kvalifikovaným a zároveň poutavým povídáním o přírodě a divoké zvěři. V žádné encyklopedii si děti nemohou sáhnout na lovecké trofeje, v žádné encyklopedii si nelze poslechnout, jak píská zajíc, když ho uchvátí liška, nebo jak svolává bachyně selátka, která se seběhnou okamžitě po prvním divočáckém zavolání. A jak bylo úsměvně podotknuto, proto selata poslouchají napoprvé, aby přežila. 
Děti se dověděly mnoho důležitých věcí, o vakcinaci lišek a vzteklině si budou z tohoto setkání pamatovat daleko více i proto, že si mohly prsty vyzkoušet ostrost liščích zubů přímo na lovecké trofeji. Porovnaly hrubost štětin divočáka s kožichem jezevce, pohladily dravce a nebyli by to kluci, aby alespoň pohledem nepohladili vyrovnané lovecké kulovnice. O zbraních a tradicích myslivci promluvili k dětem s citem, poopravili vžitý názor, že myslivectví je pouze střelba, ale především ochrana divoké zvěře a že i té ulovené dokáží myslivci vzdát patřičnou úctu právě při loveckých rituálech.
Poděkování patří především panu Petru Brziakovi ze Všestud, který spolu se svými kolegy z mysliveckého spolku toto zajímavé dopoledne dětem ve svém volném čase připravil. Text: Mgr. Zdena Pěničková |
|||||
|
|
|||||
